Přednášky

… aneb dějepis trochu jinak

Pro školy, obce a zájemce o historii naší republiky nabízíme přednášky a besedy určené všem od 9 do 99 let. Přednáší učitel a historik Dr. Tomáš Zouzal. Cílem všech setkání je přiblížit naši minulost poutavým způsobem, trochu z jiného úhlu než ji známe z dějepisu.

Přednášky a besedy jsou v případě škol přizpůsobeny věku, lze realizovat několik hodin po sobě s různou náročností. Pro objednávky a dotazy pište na info@zouzal.cz, kde s vámi domluvíme přesný program a cenu.

Délka: 70 minut (v případě škol 45 až 90 minut). Vybírat můžete z následujících kategorií:

Jak sestavit rodokmen

Znát svůj původ alespoň tři, čtyři generace nazpět je u vzdělaného člověka samozřejmostí. Současná digitalizace matrik v ČR navíc pátrání výrazně zjednodušila. Pojďme se tedy společně pustit do historie tou nejpřirozenější cestou, přes minulost vlastní rodiny. Povíme si, jak výzkum provádět, kudy postupovat a jak se lze dostat i několik století nazpět. Budeme luštit stará písma a řešit další úkoly, někdy téměř detektivní.

Přednáška je specifická tím, že je pokaždé trochu jiná. Dle místa, kde se právě koná, prohlížíme matriky, historické mapy a jiné prameny právě z té oblasti, kde se zrovna nacházíme.

ŠKOLA: Vhodné pro I. – III. stupeň na začátek školního roku, k výuce 17. – 19. století nebo před Vánocemi

Jak se u nás zakládala republika

Cílem přednášky je přiblížit dobu před 100 lety, osobnost TGM a okolnosti vzniku Československa. Hovoříme o vztahu Čechů k habsburské monarchii, o tehdejší škole a zde pěstované úctě k císaři. Probereme, kdo byl T. G. Masaryk, proč byl nenáviděn a oč usiloval. Tragiku první světové války nám přiblíží deník českého vojáka z italské fronty. Vcítíme se do života lidí v zázemí a probojujeme se až k 28. říjnu 1918. Masaryka přivítáme jako prezidenta a zamyslíme se nad problémy nově vznikající republiky.

Kromě mluveného slova se můžete těšit i na promítání filmových ukázek, fotografií, pouštění dobové hudby a další multimediální obsah. Součástí je prezentace unikátních, neveřejných archivních materiálů.

ŠKOLA: Vhodné pro I. – III. stupeň k výuce let 1918–1920 nebo k výročí 28. října

Poslední z mužů 28. října

Píše se rok 1949, když Jiří Stříbrný, poslední žijící z mužů 28. října, ve vězení píše své paměti. Vzpomíná na staré Rakousko, první republiku i na ty, které dobře znal: Masaryka, Beneše, Rašína, Švehlu… Za svůj život prožil dvě světové války, nyní je odsouzen na doživotí. Zamýšlí se nad nacismem i komunismem, vztahem Čechů a Němců i nad minulostí a budoucností Čechů v Evropě.

Beseda se čtením a diskuzí je založena na dosud nevydaných pamětech novináře a politika Jiřího Stříbrného, které jsou čtivé i poučné zároveň. Představují nám osobnosti z učebnic zblízka a dávají historickým informacím náboj aktuálnosti.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce let 1918–1950 nebo k výročí 28. října.

Poněmčit, vystěhovat, zastřelit!

Jak by Češi dopadli, kdyby Německo vyhrálo druhou světovou válku? Na mapě K. H. Franka si rozebereme plán germanizace českých zemí. Budeme hovořit o čistotě rasy, vysídlování českých vesnic, německých kolonistech a také o vytvoření obrovského cvičiště Waffen-SS jižně od Prahy, kde bylo vystěhováno 30 000 Čechů. Přečteme si Heydrichova slova o „řešení české otázky“ a zamyslíme se nad důvody, proč bylo s Čechy zacházeno lépe než s jinými národy.

Přednáška vychází z nejnovějších českých a německých výzkumů, mj. z autorovy knihy Zabráno pro SS. Čerpá ze stovek dokumentů, nalezených v českých a německých archivech, součástí je také prezentace map a dobových fotografií.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce let 1939–1945 nebo k výročí 15. března, 8. května a 17. listopadu.

Jak přežít protektorát

Jak se žilo našim předkům v protektorátě? Vžijeme se do situace lidí v okupované zemi, kteří se rozhodují mezi odbojem, kolaborací a plynutím s proudem. Zamyslíme se nad jednáním člověka v krizových situacích a nad pojmy hrdina, zrádce a oběť. Pohovoříme nejen o Emilu Háchovi a protektorátních ministrech, ale také třeba o dělnících, zemědělcích nebo učitelích – co pro jednotlivé vrstvy protektorát znamenal a jak změnil jejich životy.

Cílem besedy je porovnat žití v současnosti s životem v protektorátu a zamyslet se nad tím, čím je ovlivněno rozhodování člověka v krizových situacích.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce let 1939–1945 nebo k výročí 15. března, 8. května a 17. listopadu.

Dvakrát 17. listopad

Je podzim 1939, když po studentských demonstracích proti nacistické okupaci dochází k zatýkání, popravám a 17. listopadu také k uzavření českých vysokých škol. Tento den bude brzy poté v Londýně vyhlášen mezinárodním dnem studenstva. O padesát let později začínají studenti opět silnou vlnu demonstrací, tentokrát proti komunistické moci. Zemi zaplavuje vlna nadšení a ideálů. Co bude následovat?

Přednáška s promítáním filmových záznamů přibližuje nejen události sametové revoluce a myšlenky Václava Havla, ale také problémy a kritiku v následujících letech. Vede k otázkám a zamyšlení nad vývojem posledních 30 let.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce nejnovějších dějin, na závěr školního roku nebo k výročí 17. listopadu.

Kde už se přednášelo

Benešov

Bořená Hora

Bystřice

Dublovice

Hradištko

Chářovice

Chlístov

Chotilsko

Chrášťany

Jílové

Kamýk n/Vltavou

Kosova Hora

Lešany

Maršovice

Netvořice

Neveklov

Olbramovice

Osečany

Plzeň

Poříčí nad Sázavou

Praha

Prosenická Lhota

Příbram

Radíč

Sedlčany

Stranný

Štěchovice

Štětkovice

Tožice

Týnec n/Sázavou

Václavice

Vojkov

Votice

Vrch. Janovice